Sumrak je medžuvremenem, gdy Slonce je pod vidnokrųgom, ale malo světli nebo. Sumrak jestvuje hvala atmosferě, v ktoroj svět čęstično sę razsěivaje i osvěščaje našu planetu až gdy Slonce ne je vidnym.

Sųtj tri vida sumraka – gradžansky, moreplavsky i zvězdarsky, ktori nastajųt doslědno. Vid sumraka zavisi od položenja srediny Slonca pod vidnokrųgom: gradžansky (0–6°), moreplavsky (6–12°) i zvězdarsky (12–18°). Kogda Slonce opusti niže 18°, to je nočj.

Gradžansky sumrak je naj-světla faza, ktory sę slučaje razom pred vozhodom ili poslě zahoda Slonca – obyčajno imųt na mysli ovo vremę, gda někto kaže o sumrakě. V sej čas črtka vidnokrųga je dobro vidimoj, nebo imaje samo naj‐světli, jarki zvězdy i planety. Množina držav ima zakon zažigati v sej čas světlo uličnyh lamp i bližny svět samohodov. Blizko zahodu Slonca nebo je kako i predtym jasnym i blikaje množinoj cvětov.

Moreplavsky sumrak je vtora faza, gda črtka vidnokrųga ne je dobrě osvěščenojų. Ovy tip sumraka je prišel iz moreplavstva, v ovy čas juž je možnym viděti veče zvězd i izznačiti razpoloženje si. V ovy sumrak umětno světlo juž cělkom osvěščaje grady.

Zvězdarsky sumrak nastava, gda je bliz polen mrak, vidnokrųg praktično ne je vidnym. Nebo imaje Mlečny pųtj i nejarki zvězdy i planety je možnym uzrěti (ako Luna ne jestvuje na nebu). Jednako, galaktiky i zvězdokupicy ne je dobrozrimy, i trěba čakati polny mrak, kogda Slonce sę opusti niž 18° pod vidnokrųg.